Old Story About Unusual Girl

9. února 2010 v 14:46 | AnoNyMGIRL..! |  Stories
Bylo ráno, ráno jako každé jiné, jen pro jednu dívku bylo něčím vyjímečné, neměla tušení z jakého důvodu. Jen věděla že se stane něco nezapomenutelného, něco co změní všem jejím příbuzným, ba dokonce i úplně neznámím lidem život.

Pomalými kroky se odšourala z postele směrem do koupelny kde na sebe hodila tmávé kalhoty s tričkem zvláštní barvy, podobné modré nebo dokonce i zelené. Provedla vše co se k ránu patří a pak se stejným hlemýždím tempem vydala dolů na snídani. Jako vždy bylo dole jen služebnictvo, ale rodiče kdo ví kde, vlastně už si i zvykla. Její rodiče byli opravdu velcí workoholici, doma se ukázali takřka jednou za rok, možná to zní dost nadneseně, ale vlastně to byla i pravda. Do domu jí posílali peníze a platili chůvy, kuchaře, uklízečky jen a jen proni. Ona si však tohohle moc nevážila. Každý den vyběhla z domu směr škola, kde si proseděla vyučovací dobu a potom se zase vracela domů, odložit učení. Stejně tak tomu bylo i dnes. Jen co za sebou dívka zaklapla domovní dveře, hodila učebnice ve veliké červenočerné tašce do rohu. Nazula si na nohy špinavé, rozbité a pomalu dosluhující tenisky. Vyběhla z domu a vmžiku byla u dlouhého, ne však moc širokého rybníčku. Posadila se do své houpací sítě a začala přemýšlet. Vlastně začala snít, začala snít o něm. O tom chlapci kterého den co den pokaždé když leží u rybníku, potkává ve svých snech. Dnes tomu ale taé nebylo jinak, znovu usnula. Bohužel, nebo bohudík? Se jí o chlapci dnes nezdálo. Tohle se také stávalo docela často a proto byla dívka opravdu šťastná když jej jen okem zahlédla ve svém většinou, dobrodružstvím a strachem nabytém snu. Celý den takto proseděla, ale když už se začalo stmívat, zvedla se a se strachem se vydala přes les, zpátky domů. Asi vás překvapí že došla opravdu v pořádku, až na nějaké to škrábnutí, zbůsobené lesními ostružina, plazícími se po zemi všude v lese.
Jen co doběhla domů, rychlím krokem se vydala do pokoje, tam ji však čekalo překvapení, na černě povlečené posteli seděla ženská postava se zakrytým obličejem. Vypadala opravdu velmi zajímavě, zpod hadru který byl obmotaný kolem její hlavy, vyčuhovali jen hnědé, kudrnaté vlasy s tmavým obličejem, který byl však ve stínu a tak jí dívka neviděla do obličeje.
"Co taky chcete?" zeptala se vyděšeně, odpovědí jí však bylo jen tíživé ticho. Žena se pomalými pohyby začala zvedat, jak se přibližovala, dívka se čím dál více tiskla na dřevěné dveře. Ani po dvouminutovém vyděšeném koukání dívčinu koukání do ženiných velkých zelených očí se nic nedělo. V pokoji vládla pořád ta hrůzostrašná atmosféra, která pomalu ale opravdu velmi pomalu ustupovala.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama